Pro pokládku plovoucích podlah a parket nesmí nerovnost překročit 2mm/2m. Pro pokládku povlakových kritin je nutné i rovný beton přestěrkovat samonivelační stěrkou pro zajištění absolutní hladkosti povrchu.
Zbytková vlhkost nesmí překročit 2% (1,8% s podlahovým topením) u betonu a 0,5% (0,3% s podlahovým topením) u anhydritového potěru. Tato vlhkost se měří pro orientaci hrotovým vlhkoměrem nebo lze zjistit přesně CM přístrojem. Laicky lze provést zkoušku tak, že zakryjete a zatížíte např. igelitem část betonu nebo stěrky a když ho později odstraníte, nesmí zůstat zakryté místo tmavší. Další laická pomůcka je, že každý 1cm vrstvy betonu schne 1 týden.
Ano, může. Je ale třeba splnit několik základních povinností. Této otázce je věnován článek "Dřevěné podlahy a podlahové vytápění"
Vzdušná vlhkost je podíl vody obsažený v jednotce vzduchu. Tato vlhkost se v průběhu ročních období výrazně mění. Nejnižších hodnot dosahuje v zimě v bytech při používaní topení, nejvyšších pak v létě. Pro pokládku podlah je ideální vlhkost vzduchu mezi 45% - 65%
Hlavní rozdíl je v konstrukci podlahových lamel a v použitých materiálech. Laminátová podlaha je tvořena nosnou deskou z HDF, která je zespodu opatřena protitahovou vrstvou a zvrchu reprodukcí většinou kresby dřeva překrytou průhlednou nášlapnou vrstvou. Dřevěné podlahy jsou tvořeny 2-3mi vrstvami křižně slepeného konstrukčního dřeva a nakonec různě silnou dýhou dřeviny s povrchovou úpravou, která tvoří viditelnou nášlapnou vrstvu.
Ano, může a tento postup doporučujeme. Mezi hlavní výhody patří hlavně pochůzný komfort - podlaha pod nahama neklape a nehýbe se tak jako klasická plovoucí. Dále se v případě podlahového topení zlepší prostup tepla podlahou a celoplošně nalepená podlaha jde v případě potřeby přebrousit a přelakovat. Nevýhodou je nemožnost rozebrat podlahu v případě potřeby výměny poškozené lamely a zvýšení finanční náročnosti o cenu lepidel.
Požadovaná frekvence čištění a údržby je samozřejmě závislá na způsobu užívání podlahy. Pokud si vytváříte plán práce, je třeba se zaměřit nejdříve na situaci podlahy: je blízko vchodů z venku nebo ve vyšším podlaží, bude špiněna suchými nečistotami nebo mokrým blátem? Čistící zóny zabrání většině nečistot a vodě, aby byly na botách přineseny na podlahu a tím značně ušetří náklady.